Meattáhusat maid dagat iežat neahttaláigguin
Garvve dáid meattáhusaid ja fidne hálbbit neahttaláiggu dál! Don it riššut guhkká, it ge basalatta mášiinnain dávjá, muhto lihkká lea neahttaláigu divrras. Ále heađástuva! Jus čuovut dáid ráđiid, de garvvát dan.
- Tekst
- Freddy Vith, Ann-Jeanette Nergård, oversatt av: Iŋgá Káre Márjá Utsi
- Publisert
- Foto
- Shutterstock
Mo elrávdnjerehket váikkuhuvvo sáhttá šaddat olles čuolbman. Erenoamážit go don rievtti mielde leat čeahppi seastit elrávnnji. Leat go rievdadeaddji elrávdnjehattit mat leat siválaččat? Na, ii hal dan gal. Soaitá baicca nu ahte don it albmaládje heivet iežat neahttaláiggu – dat čiegus ruhtagolaheaddji.
Ná don soaittát meaddit.
Vuosttás meattáhus: Leat ihán čeahppi multitasket
Orru go dát doallama deaivása?
Don boađát ruoktot barggus, leat gávppašan biepmu buvddas, gávnnat duolva biktasiid láhtis, gievkanis leat dievva lihtit ja guoibmi hákso dego hárjehallansuohkku.
Maid don barggat? Na don leat albma sávri, coahkkalat ommána ala, bijat bassaladdanmášiinna ja lihttebassanmášiinna ala ja sáddet guoimmi riššui. Dušše diimmu maŋŋel leahppi jo borádan, fidnen ráinnas biktasiid ja tallearkkaid, ja guoibmi hakso dego lieđđebealdu.
Dát šaddá oba divrras!
Manin: Neahttaláigu šaddá divrras, ii fal dušše danin go geavahat olu elrávnnji, muhto danne go geavahat olu elrávnnji oktanagas.
Fertet garvit čađahit buot dáid doaimmaid maid barggat ruovttus oktanagas, ja baicca čađahit ovtta ja ovtta doaimma. Máles vuos, ja de bijat lihttebassanmášiinna johtui, dasto bassaladdanmášiinna ja loahpas gevret guoimmi riššui.
Go juogát elrávdnjegeavaheami dássedit beaivvi mielde, de garvvát vuorddekeahtes goluid elrávdnjerehkegis.
Álkit čilgejuvvon: Dađi eambbo elrávnnji geavahat oktanagas, mađi divraseabbo neahttaláigu.
Nu ahte leage sávri. Muhto leage maiddái juonalaš ja bargga veahážiid mielde.
Liigeráva: Seastte riššudeami maŋemužžii
Vaikko soaittát liikot riššudit iđđes, de lea hálbbit eahkes riššudit. Čáhcelieggadat álgá oainnat ligget čázi nu mot gearggat. Dása manna diibmobealli dahje diibmu. Danne gánnáha vuordit geavaheamis elrávdnjegáibideaddji apparahtaid dassažii liggen lea geargan.
Háliidat go hálbbit liggema du lieggačázis? De lea smart čáhcelieggadat gánnáhahtti! Dat ligge čázi go elrávdnjehattit ja neahttaláigu lea hálbbimis.
Nubbi meattáhus: Don leat dego njoammil bassamin ja málesteamin
Midjiide eatnašiidda lea dilli nu ahte eai buot doaimmat sáhte vuordit maŋŋel diibmu 22:00 radjai. Muhtin dinggaid ferte beare bargat dan bottu dilli. Nu lea beare!
Don háliidat leat jođan ja bijat danne lihttebassan- ja bassaladdanmášiinna jođánis prográmma johtui, ja indukšuvdnapláhta bijat 9 ceahkkái. Bassamiin gearggat diibmobealis ja biepmu lea giksan kvárttas. Albma buorre teknologija! Don leat seastán elrávnnji danne go leat beaktil áiggiin.
Boastut!
Du neahttaláigu lea dál áibbas divrras.
Jođanisprográmmat leat jođaneabbo, jua – muhto geavahit eambbo elrávnnji ja danne divrudit neahttaláiggu. Justa nu go rumáš doaibmá – dat geavaha eambbo energiija viehkat kvártta go vázzit diibmobeali.
Geavat baicca ECO
Don leat sihkkarit fuobmán ahte ECO-prográmma lea njoazit go eará prográmmat. Ja lea ge justa danin ahte dat lea hálbbit. Dat čađaha iežas doaimma vugiin mii geavaha unnán elrávnnji guhkit áiggi badjel – ja dainna vugiin oaččot unnit jándormaksa ja hálbbit neahttaláiggu.
Nu ahte leage baicca dego galbarihcci – njozet, muhto sihkkarit, vuoittát gilvvu.🐢
Liigeráva: Ishavskraft-áppas fidnet nuvttá elrávdnjeanalysa. Das oainnat mo orru dássážii – lea go riska ahte gárttat divraseabbo neahttaláigoceahkkái? Erehus sáhttá leat nu olu go 200 ruvnnu mánnui jus leat dušše moadde diimmu badjel boahtte ceahkis!
Haddeerohus ovtta ceahkis boahtte ceahkkái sáhttá leat 200 ruvnnu mánnui.
Goalmmát meattáhus: Gárvet buot doaimmaid ovdal go Ungkaren álgá TVs
Liikot go don maid geahččat iežat miela mielde TV-ráiddu ovdal go nohkat? De it leat okto. Don dávjá gárvet diŋggaid dan ovdal, vai it dárbbaš jurddašit duolva biktasiid birra dan bottu geahčat ráiddu.
Das lea okta ášši mii ii leat nu buorre.
Eanaš neahttaeaiggádiin lea hálbbit neahttaláigu maŋŋel diimmu 22:00, mii mearkkaša ahte bassaladdan hálbbiduvvo jus vuorddát eahkedii. Hálbbit neahttaláigu bistá olles ija, gitta diibmu 06:00 rádjai, ovdal go máhccá dábálaš hattiide.
Fuomáš! Ale lihkká geavat basaladdan- dahje goikadanmášiinna oađedettiin. Dat lea buollinvárálaš!
Movt gávnnat leago du neahttaeaiggádis idja- ja beaivehaddi?
Geahča neahttaláigu-oasi iežat elrávdnjerehkegis. Dan gávnnat álkit dahje iežat Regninger vuolde.
- Jus gávnnat energiijalađas idja ja energiijalađas beaivi, nugo lea, de lea dat áibbas čielggas - du neahttaláiggus leat idja- ja beaivehattit.
Eará háviid ii leat seamma čielggas. Gávdnet go energiijalađđasa ovtta dahje guovtte geardde?
- Jos energiijalađas lea guktii čállon, de dat mearkkaša ahte dus leat idja- ja beaivehattit, nugo lea
- Jus lea dušše oktii čállon, de mearkkaša ahte dus eai leat dat, dalle lea seamma haddi olles jándoris, nu go
It gávnna neahttaláiggu elrávdnjerehkegis? Moadde neahttaeaiggádiin Norggas dađibahábut ii leat ovttasfaktureren Ishavskraftain, dalle oaččot sierra rehkega neahttaeaiggádis maid sáhtát geahčadit.
Njeallját meattáhus: Leat go elbiilaeaiggát – álohii gearggus, dego speidárat?
Mii ipmirdat du bures – go boađát barggus, de bijat dieđusge elbiilla ládet. Dalle dievvá biilla báhtter vuohon, ja lea gearggus ođđa fearániidda.
Dál soaittát jurddašit – lea go duođas dat maid boastut?
Juo. Dan dat lea.
Bidjat biilla ládet lea dat mii doalvu buot eanemus elrávnnji. Go dasa lassin vel leat multitasker ja sávri ruovttus, de gárttat geavahit olu elrávnnji oktanagas ja neahttaláigu šaddá divraseabbo go dárbbaša leahkit.
Garvve golaheames máŋga čuođi ruvnnu.
Bija ládara biilii, muhto pláne ahte láden ii álggahuvvo ovdal maŋŋel diibmu 22:00. Dát lea oadjebas nu guhká go dus lea ládeboksa mii lea monterejuvvon gitta, ja elbiilla lea lihkká gearggus ođđa fearániidda nuppe beaivvi!
Sáhtát maid geavahit , dalle áppa stivre goas gánnáha ládet, vai oaččut sihke hálbbit elrávnnji ja neahttaláiggu.
Go garvvat dáid meattáhusaid, de sáhtát alccet addit speidármearkka neahttaláigoekspertisas.
Olu lihkku!*speidársáluhtta*
Ishavskraft lea analyseren min kundariid elrávdnjegeavahusa, ja mii oaidnit ahte don sáhtát seastit buot eanemus go šattat čeahppi neahttaláigguin. Mii sávvat ahte dát rávvagat sáhttet veahkehit du šaddat albma neahttáláigoekspeartan.
Áibbas loahpas, dás lea veaháš oppalašgeahčastat iešguđet beliin neahttaláiggus.
Neahttaláigo-sátnelistu:
Fástalađas/Kapasitehtaceahkki
Dárogillii fastleddet ja kapasitetstrinn.
Eanaš neahttafitnodagat leat ráhkadan tráhppaceahkkemodealla mas supmi boahtá das ahte man olu elrávnnji geavahat oktanagas. Dávjjimusat lea gaskamearri dain golmma diimmus, golmma iešguđetge beivviin, mas geavahit eanemus elrávnnji oktanagas maŋemuš mánus (jándormaksa) mii mearrida.
Jándormáksa
Dárogillii døgnmaks.
Jándormaksa lea dat diibmu go dus lei eanemus elrávdnjegeavaheapmi ovtta jándoris. Gaskamearri mánu golmma alimus jándormáksat mat leat vuođđun dasa makkár kapasitehtaceahkkái garttat.
Energijaláđas/Haddi juohke kWh
Dárogillii energiledd ja pris per kWh.
Dát oassi neahttaláiggus lea čadnon dasa ahte goas jándoris geavahat eanemus elrávnnji. Eanaš neahttafitnodagain lea hálbbit geavahit elrávnnji ihkku (gaskkal dii. 22 ja 06) go beaivet (gaskkal dii. 06 ja 22)